Kamery na pracovišti: Co říká zákoník práce?

Právní rámec kamer na pracovišti

Umístění kamerových systémů na pracovišti upravuje v České republice zákoník práce, konkrétně § 316 a násl. Zaměstnavatel je oprávněn monitorovat pracoviště kamerami pouze za splnění zákonných podmínek. Musí jít o ochranu majetku zaměstnavatele, kontrolu dodržování bezpečnostních předpisů, nebo ochranu života a zdraví osob. Zaměstnavatel musí o monitoringu zaměstnance předem informovat. Informace musí být srozumitelná a dostupná. Měla by obsahovat účel monitoringu, rozsah, dobu a osoby, které mají k záznamům přístup. Zaměstnanci mají právo na informace o zpracování jejich osobních údajů. Záznamy z kamer je možné použít jen pro účely, pro které byly pořizovány. Jejich archivace podléhá striktním pravidlům. Porušení povinností v souvislosti s monitoringem na pracovišti může mít za následek pokuty od Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Důvody pro instalaci kamer

Existuje mnoho důvodů, proč se zaměstnavatelé ​​rozhodují pro instalaci kamer na pracovišti. Zákoník práce České republiky umožňuje použití kamerových systémů, ale pouze za splnění určitých podmínek. Zaměstnavatel musí mít pro instalaci kamer legitimní důvod, jako je ochrana majetku, kontrola dodržování bezpečnostních předpisů nebo sledování výrobních procesů. Pouhé sledování zaměstnanců za účelem kontroly jejich výkonu práce je nepřípustné. Před instalací kamer je zaměstnavatel povinen informovat odbory a projednat s nimi způsob použití kamerového systému. Zaměstnanci musí být o umístění kamer a účelu monitorování jasně a srozumitelně informováni. Informace musí být pro zaměstnance snadno dostupné, například formou informační tabule nebo interního předpisu. Důležité je také zdůraznit, že záznamy z kamer nesmí být použity k jiným účelům, než ke kterým byly pořizovány. Zaměstnavatel je povinen zajistit ochranu osobních údajů zaměstnanců a zamezit jejich zneužití.

Aspekt	Zákoník práce	GDPR
Právní základ	Musí být dán legitimní důvod, např. ochrana majetku, bezpečnost zaměstnanců, kontrola dodržování pracovní doby. Nestačí pouze obecné zvýšení bezpečnosti.	Zpracování osobních údajů (záznam obrazu) musí být odůvodněno právním základem, např. oprávněný zájem správce, plnění smlouvy, souhlas subjektu údajů.
Informační povinnost	Zaměstnavatel musí zaměstnance jasně a srozumitelně informovat o umístění kamer, účelu monitorování a zpracování záznamů.	Zaměstnanec musí být informován o zpracování jeho osobních údajů, včetně účelu, doby uchovávání a jeho právech.
Monitorování prostor	Kamery nesmí být umístěny v prostorách, kde je narušováno soukromí zaměstnanců, např. toalety, šatny, jídelny (s výjimkou odůvodněných případů).	Zpracování osobních údajů musí být minimalizováno, kamery by měly snímat pouze nezbytné prostory.

Informování zaměstnanců o kamerách

Zaměstnavatel má právo monitorovat pracoviště kamerovým systémem, ale pouze za splnění zákonných podmínek. Podle zákoníku práce musí být zaměstnanci o kamerovém systému řádně informováni. Tato informační povinnost zahrnuje sdělení o umístění kamer, sledovaných prostorech, účelu monitorování a osobě zodpovědné za systém. Zaměstnavatel musí zaměstnance informovat předem, nejlépe písemnou formou, a to ještě před spuštěním kamerového systému. Nestačí pouze obecné upozornění, informace musí být konkrétní a srozumitelné. Zaměstnanci by měli být seznámeni s tím, jaká data jsou shromažďována, jakým způsobem a jak dlouho budou uchovávána a k jakým účelům budou použita. Nedodržení informační povinnosti ze strany zaměstnavatele může mít za následek pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů a zneplatnění důkazů získaných z kamerového systému.

Kamery v prostorách se sníženou ochranou soukromí

V některých případech zákoník práce dovoluje použití kamer i v prostorách, kde se běžně očekává určitá míra soukromí, například na toaletách nebo v šatnách. Toto je však možné pouze za splnění velmi přísných podmínek. Zaměstnavatel musí prokázat, že existuje závažný důvod, například ochrana majetku před krádeží, a že tento cíl nelze dosáhnout jiným, méně zasahujícím způsobem. I v takovém případě je nutné dodržovat pravidla ochrany osobních údajů. Kamery nesmí snímat prostory určené k převlékání nebo sprchování a jejich umístění musí být vždy zřetelně označeno. Zaměstnanci musí být o umístění kamer a o pravidlech jejich používání jasně a srozumitelně informováni.

Zákaz kamer v určitých prostorech

Zákoník práce nestanovuje explicitní zákaz používání kamer na pracovišti. Zaměstnavatelé je ale můžou používat pouze za splnění určitých podmínek. Jednou z nich je ochrana soukromí zaměstnanců. Kamery tak nemohou být umístěny v prostorech, kde by mohlo docházet k nepřiměřenému zásahu do jejich soukromí.

Mezi prostory, kde je používání kamer obecně nepřípustné, patří toalety, šatny, sprchy a další prostory určené k osobní hygieně. V těchto místech se zaměstnanci nacházejí v situacích, které jsou z povahy věci soukromé a zasluhují si zvláštní ochranu. Umístění kamer v těchto prostorech by představovalo vážný zásah do jejich důstojnosti a soukromí.

Kromě těchto prostorů je zakázáno používat kamery i v dalších prostorech, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy nebo by to mohlo narušit práva a svobody zaměstnanců. Například by mohlo jít o prostory určené k odpočinku, stravování nebo k výkonu odborové činnosti. Vždy je nutné zvážit, zda je použití kamer v daném prostoru nezbytné pro dosažení sledovaného cíle, jako je například ochrana majetku, a zda tento cíl nelze dosáhnout jinými, méně invazivními prostředky.

Umístění kamerového systému na pracovišti je závažným zásahem do soukromí zaměstnanců a podléhá přísným pravidlům stanoveným zákoníkem práce. Zaměstnavatel musí mít vždy legitimní důvod pro monitorování svých zaměstnanců a musí je o tomto kroku řádně informovat.

Zdeněk Kovář

Záznamy z kamer a jejich uchovávání

Zákoník práce nestanovuje konkrétní lhůty pro uchovávání záznamů z kamer na pracovišti. Nicméně, zaměstnavatelé musí dodržovat obecné principy ochrany osobních údajů stanovené v GDPR. To znamená, že záznamy by měly být uchovávány pouze po dobu nezbytně nutnou pro účel, pro který byly pořízeny. Například, pokud jsou kamery používány pro ochranu majetku, mohou být záznamy uchovávány po dobu několika dní nebo týdnů. Pokud jsou však kamery používány pro monitorování zaměstnanců, je doba uchovávání omezena na nezbytné minimum a zaměstnanci musí být o monitorování informováni.

Důležité je zvážit i další právní předpisy, jako je zákon o ochraně osobních údajů, který stanoví specifické požadavky na zpracování biometrických údajů. Zaměstnavatelé by měli mít jasně definovanou politiku uchovávání záznamů z kamer, která bude v souladu se všemi relevantními právními předpisy. Tato politika by měla zahrnovat informace o tom, kdo má přístup k záznamům, jak dlouho budou uchovávány a za jakých okolností mohou být použity. Zaměstnanci by měli být s touto politikou seznámeni.

Přístup k záznamům z kamer

Přístup k záznamům z kamer na pracovišti je citlivou záležitostí, která se dotýká práva zaměstnanců na soukromí. Zákoník práce nestanovuje explicitní pravidla pro přístup k těmto záznamům, ale obecně platí, že zaměstnavatel by měl k nim přistupovat pouze v odůvodněných případech a v souladu se zásadami ochrany osobních údajů.

Zaměstnanci by měli být vždy informováni o tom, že jsou na pracovišti kamery a za jakým účelem jsou pořizovány záznamy. Zaměstnavatel by měl mít k dispozici jasná pravidla pro přístup k záznamům, která budou dostupná všem zaměstnancům. Přístup k záznamům by měl být omezen pouze na oprávněné osoby, například na pracovníky bezpečnostní agentury nebo na osoby pověřené vyšetřováním konkrétního incidentu.

V případě, že zaměstnanec požádá o přístup k záznamu, na kterém je zachycen, měl by mu zaměstnavatel tento přístup umožnit, pokud to není v rozporu s jinými zákonnými povinnostmi, například s ochranou obchodního tajemství.

Sankce za porušení zákona

Porušení zákoníku práce v souvislosti s monitorováním zaměstnanců kamerami může mít pro zaměstnavatele vážné důsledky. Zaměstnavatel se vystavuje riziku pokuty až do výše 10 000 000 Kč za přestupek, pokud dochází k nepřiměřenému zásahu do soukromí zaměstnanců. Kromě finančních postihů hrozí i další sankce, jako je nařízení odstranění kamerového systému nebo omezení jeho používání. V případě, že by monitorování kamerami bylo shledáno jako nezákonné, hrozí zaměstnavateli také žaloby ze strany zaměstnanců, a to například z důvodu neoprávněného zásahu do jejich osobnostních práv. Je proto nezbytné, aby zaměstnavatelé k instalaci a provozu kamerových systémů na pracovišti přistupovali zodpovědně a v souladu se všemi zákonnými požadavky. Důležité je důkladně zvážit účel monitorování, informovat o něm zaměstnance a minimalizovat dopad na jejich soukromí.

Kamerové systémy a GDPR

Umístění kamer na pracovišti je v České republice upraveno zákoníkem práce a obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). Zaměstnavatelé mohou kamery instalovat pouze z důvodu ochrany majetku, kontroly dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo z důvodu technologické kontroly výrobního procesu. Musí však dodržet striktní pravidla. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o umístění kamer, rozsahu a účelu monitorování. Informace musí být srozumitelná a dostupná. Nestačí pouze obecný odkaz v pracovním řádu. Zaměstnanci musí být informováni o tom, kde jsou kamery umístěny, co snímají a jak dlouho jsou záznamy uchovávány. Zaměstnavatel nesmí kamery umísťovat do prostor, kde je to v rozporu s ochranou soukromí, jako jsou toalety, šatny nebo jídelny. Výjimkou jsou prostory s vyšší mírou ohrožení, například trezorové místnosti. Záznamy z kamer mohou být použity pouze pro účely, pro které byly pořízeny. Zaměstnavatel je musí chránit před zneužitím a po uplynutí doby uchování je musí zlikvidovat. Nedodržení pravidel pro monitorování zaměstnanců může mít pro zaměstnavatele vážné důsledky, včetně pokut od Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Tipy pro zaměstnavatele i zaměstnance

Umístění kamerového systému na pracovišti je citlivá záležitost, která se dotýká práv a soukromí zaměstnanců. Zákoník práce nestanovuje striktní pravidla pro používání kamer, ale ukládá zaměstnavatelům povinnost chránit osobní údaje zaměstnanců. Zaměstnavatel musí mít vždy pro instalaci kamer legitimní důvod, jako je ochrana majetku, bezpečnost práce nebo kontrola dodržování pracovní doby. Nestačí pouze obecné tvrzení o zvýšení bezpečnosti. Zaměstnavatel musí jasně definovat účel monitoringu a omezit jej pouze na nezbytně nutnou míru. Zaměstnanci musí být o monitoringu informováni předem, a to jak o jeho rozsahu, tak o způsobu zpracování záznamů. Informace musí být srozumitelná a dostupná. Zaměstnavatel nesmí umisťovat kamery do prostor, kde by docházelo k nepřiměřenému zásahu do soukromí zaměstnanců, jako jsou toalety, šatny nebo jídelny. Vždy je vhodné hledat alternativní řešení a zvážit, zda je monitoring kamerami skutečně nezbytný.