Tajemství kohoutka věncového odhaleno!

Vzhled a charakteristika

Kohoutek věncový je středně velký pták s výrazným pohlavním dimorfismem. Samec je nezaměnitelný díky svému nápadnému vzhledu. Jeho hlava je zdobená výraznou chocholkou z prodloužených per, která připomíná vějíř, odtud jeho druhové jméno. Barva chocholky je zářivě oranžová, stejně jako líce a hrdlo. Hřbet a křídla jsou zbarveny dohněda s černými pruhy, břicho je světlé. Samice je mnohem nenápadnější, zbarvená do hněda s tmavým pruhováním. Její chocholka je menší a méně výrazná. Mladí jedinci se podobají samici. Kohoutek věncový dorůstá délky 34-37 cm a hmotnosti 200-300 g. Obě pohlaví mají silný, mírně zahnutý zobák, který je typický pro zrnožravé ptáky. Nohy jsou silné, uzpůsobené k pohybu po zemi.

Rozšíření a prostředí

Kohoutek věncový (Rupicola peruvianus) je exotický pták, který obývá specifické oblasti Jižní Ameriky. Jeho výskyt je omezen na oblast And, konkrétně na území států Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Peru a Bolívie. V těchto zemích obývá husté, vlhké horské lesy, které se nacházejí v nadmořské výšce od 500 do 2400 metrů. Kohoutek věncový preferuje oblasti s dostatkem skalních útvarů, jeskyní a vodních toků, které mu poskytují úkryt a hnízdní příležitosti. Pro svůj život potřebuje zachovalé prostředí s dostatkem potravy, kterou tvoří především ovoce, hmyz a drobní obratlovci. Kvůli ničení jeho přirozeného prostředí a ilegálnímu odchytu je kohoutek věncový v některých oblastech ohroženým druhem.

Srovnání kohoutka věncového s kohoutkem lučním

Vlastnost	Kohoutek věncový	Kohoutek luční
Barva květu	Růžová až fialová	Růžová
Tvar květenství	Hustý kulovitý strboul	Řídčí vejcovité až válcovité květenství
Výška rostliny	30-80 cm	20-60 cm

Potrava a způsob lovu

Kohoutek věncový je všežravec s širokou paletou potravy. Živí se jak rostlinnou, tak živočišnou stravou, přičemž její složení se liší v závislosti na ročním období a dostupnosti. Na jaře a v létě, kdy je hmyzu dostatek, tvoří hmyz, pavouci a další bezobratlí významnou část jeho jídelníčku. Kohoutek věncový je v této době aktivním lovcem, který svou kořist sbírá z listů a větví stromů a keřů. Často ho můžeme pozorovat, jak se prohrabává v opadaném listí a hledá larvy a brouky. Na podzim a v zimě, kdy je hmyzu méně, se kohoutek věncový živí převážně bobulemi, semeny a pupeny.

Hnízdění a rozmnožování

Kohoutek věncový hnízdí v období od dubna do července. Hnízdo, spletené z travin a kořínků, bývá umístěno na zemi, často skryté v husté vegetaci. Samice snáší 4 až 6 vajec, na kterých se v sezení střídá s kohoutkem. Inkubace trvá přibližně 12 až 14 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí již ve věku 10 až 14 dní. Kohoutek věncový je ptákem monogamním, páry spolu často setrvávají po několik hnízdních sezón.

Kohoutek věncový, elegantní obyvatel našich lesů, nás okouzluje nejen svým zpěvem, ale i plachostí a nenápadným zbarvením. Jeho charakteristický věnec na hlavě, propůjčující mu vznešený vzhled, je ve skutečnosti tvořen prodlouženými pery, která mu slouží k lepšímu maskování v hustém porostu.

Anežka Nováková

Migrace a zimoviště

Kohoutek věncový je částečně tažný pták. Ptáci ze severnějších oblastí Evropy na zimu migrují do jižní a západní Evropy, někteří až do severní Afriky. Naopak kohoutci z Británie a západní Evropy na zimu většinou neodlétají a zůstávají ve svých hnízdních oblastech. Délka migrace a výběr zimoviště se liší v závislosti na dostupnosti potravy a počasí. Na jaře se kohoutci vracejí na svá hnízdiště, a to obvykle od března do dubna. Během tahu i na zimovištích se kohoutci věncoví sdružují do hejn, která mohou čítat i desítky jedinců.

Ochrana a ohrožení

Kohoutek věncový (Rupicola peruvianus) je sice nádherný pták, ale jeho krása s sebou bohužel nese i stinnou stránku. Kvůli svému atraktivnímu vzhledu se stává terčem nelegálního odchytu a obchodu s exotickými zvířaty. Odchyt a obchod s kohoutky věncovými jsou v mnoha zemích zakázány, ale bohužel se stále dějí. Tito ptáci jsou pak drženi v nevyhovujících podmínkách a často umírají. Dalším ohrožením pro kohoutky věncové je ztráta jejich přirozeného prostředí – deštných pralesů. Kvůli kácení stromů a přeměně pralesů na zemědělskou půdu přicházejí kohoutci o svá hnízdiště a zdroje potravy. Pro přežití kohoutků věncových je klíčová ochrana deštných pralesů a boj proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy. Je důležité zvyšovat povědomí o tomto problému a podporovat organizace, které se zasazují o ochranu kohoutků věncových a jejich prostředí.

Zajímavosti a chování

Kohoutek věncový je fascinující pták s mnoha zajímavostmi. Samci se pyšní výrazným věncem z peří, který jim dal jméno. Tento věnec je obzvláště nápadný během námluv, kdy ho samci rozevírají do širokého vějíře, aby zaujali samičky. Zajímavé je, že kohoutci věncoví jsou polygamní, což znamená, že jeden samec se páří s více samicemi. Samice si staví hnízda na zemi a kladou až 12 vajec. O mláďata se starají samy, samec se na péči o potomstvo nepodílí. Kohoutci věncoví jsou všežravci, živí se semeny, hmyzem a drobnými bezobratlými. V České republice patří mezi ohrožené druhy ptáků, a to především kvůli úbytku vhodných biotopů.

Kohoutek věncový v kultuře

Kohoutek věncový (Lychnis coronaria) je oblíbenou okrasnou rostlinou pěstovanou pro své atraktivní květy a nenáročnost. Jeho původ sahá do jižní Evropy a Asie. V zahradách se pěstuje již po staletí a za tu dobu si získal oblibu pro svou krásu a odolnost. Kohoutek věncový je symbolem romantiky a něhy. Jeho sytě růžové, bílé nebo purpurové květy, které se objevují od pozdního jara do začátku podzimu, jsou často spojovány s láskou a oddaností. V minulosti se věřilo, že kohoutek věncový přináší štěstí a chrání před zlými duchy. Proto se často vysazoval v blízkosti domů a zahrad. Dnes je kohoutek věncový oblíbenou květinou do svatebních kytic a dekorací, kde symbolizuje čistotu, nevinnost a věčnou lásku. Kromě své estetické hodnoty je kohoutek věncový také ceněnou léčivou rostlinou v lidovém léčitelství.